Tato moje úvaha vychází z mých poznámek a postřehů, které jsem si poznamenal při psaní poslední knihy a do knížky se už nevešly. Položil jsem si otázku, jak by měl vypadat produkční systém v dnešním období v porovnání s minulým stoletím, kdy výrobní (produkční) systémy jen vznikaly.
1. pohled = Princip, podstata a smysl
Co je váš výrobní (produkční) systém? Proč potřebujete mít svůj systém? Jaké jsou jeho cíle a principy? Kdo je za něj zodpovědný? Tyto otázky a mnoho dalších je potřebné zodpovědět při tvorbě podstaty produkčního systému. Mám radši slovo produkční než slovo výrobní. Slovo výrobní se každému hned spojí s výrobou, a to není správné. Svůj systém „realizace přidané hodnoty“/produkční systém mají nemocnice, banky, firmy poskytující služby, projektové kanceláře apod.
Při tvorbě svého systému se hlavně soustřeďte na principy a zásady. Nenechte se vtáhnout do definice konkrétních nástrojů. Nástrojů průmyslového inženýrství jsou stovky a ztrácet čas výběrem těch správných není efektivní. Když však správně definujete principy, které můžeme považovat za maják, tak nás správně nasměrují na ty správné nástroje. Mám rád jednoduchost, a když jsem byl v Japonsku, každá firma měla definované své principy. Toyota má své principy ukryté do 4 P: 1 P – Philosophy (Long-term Thinking), 2 P – Process (Eliminate Waste), 3 P – People and partners (Respect, Challenge and Grow Them), 4 P – Problem Solving (Continuous Improvement and learning).
2. pohled = Znalosti
Znalosti, zkušenosti, best practice, benchmarking, učení se od nejlepších, jsou nejlepším předpokladem, jak začít. Nezapomeňte, že není efektivní tvořit, co už existuje. Dnes už u nás najdete mnoho firem, kde můžete získat praktické zkušenosti s realizací produkčního systému.
Mám radost z toho, když vidím firmy, které si tvoří svůj vlastní produkční systém, implementují, a hlavně ho žijí. Máme okolo sebe mnoho zdrojů, snažme se je využít.
3. pohled = Realizace
Jakmile je vše připravené na papíře, je čas se do toho pustit. Neustále se utvrzuji, že realizační potenciál našich firem má určité mezery. Uvést oblasti produkčního systému do reálného života je velmi náročné a nedá se to dělat z kanceláře, musí se pracovat v místě, kde se tvoří hodnoty (proces, pracoviště, dílna, kancelář apod). Realizujte všechny kroky postupně a vždy se přesvědčte, že Vám fungují, a to ne na papíře, ale přímo na místě.
Rád bych se vrátil k pojmu realizační potenciál firmy. S tímto pojmem spojuji hlavně fázi plánování produkčního systému, jeho reálnou implementaci, důslednost realizace, systém zpětné vazby a standardizaci systému. S první fází problém nemáme, ty začínají hned potom. Osobně vidím zásadní problém v těchto klíčových pojmech – motivace, realizační tým, osvěta, pilotní oblast realizace, rychlé výsledky, důslednost, priority. Soustřeďte se na ně!
4. pohled = A co na to „minulost“?
V minulosti se dá číst jako z knihy a je v ní mnoho moudrostí. Jsem rád, že i u nás našel uplatnění systém Tomáše Bati, v němž už tehdy fungovaly principy, které dnes považujeme za moderní.
Neustále dělal jednu aktivitu, které my dnes nevěnujeme dostatečnou pozornost – znalostní rozvoj společnosti a péče o lidi. Firmu tvoří lidé. Myslím si, že z minulosti si máme brát hlavně tento příklad. Nemám však na mysli tvorbu nejlepšího systému odměňování, formy benefitů, různé formy týmové práce, různé kodexy a tvorbu dalších systémů. To je příliš vzdálené podstatě péče o lidi. Někdy stačí méně – plnit si své závazky, rozvíjet lidi, budovat znaky týmové společnosti, sdílet mezi sebou znalosti a mnoho dalších aktivit.
