Průmyslového inženýrství prošlo v posledních letech velkým vývojem a muselo velmi rychle reagovat na nové potřeby průmyslu a nových podnikatelských systémů. Firmy začaly řešit digitální transformaci, automatizaci a musely velmi rychle reagovat na změny.
Přesto stojí před každým průmyslovým inženýrem nová výzva v nových dimenzích podnikatelského systému – role průmyslového inženýra v předvýrobních a vývojových etapách produktu; role průmyslového inženýra v servisních a nevýrobních firmách; minimalizace podnikatelského systému; úzká specializace a větší náročnost na detail; navrhování pracovního prostředí člověka při neustále stárnoucí populaci; význam informačních technologií; neustálé změny v podnikatelském systému a jeho role jako lídra a nositele změn; digitální transformace a mnohé jiné.
Kdo je průmyslový inženýr?
Průmyslové inženýrství je poměrně mladý multidisciplinární obor, který řeší aktuální potřeby organizací v oblasti moderního managementu. Důležitým faktorem je, že kombinuje technické znalosti inženýrských oborů s poznatky z podnikového řízení a právě s jejich pomocí racionalizuje, optimalizuje a zefektivňuje procesy v organizaci. Systematicky se zabývá metodologií směrovanou na projektování, plánování, zavádění, zlepšování procesů a musí mít implementační schopnost v oblasti inovací s cílem zajistit jejich vysokou efektivitu a konkurenceschopnost. Změny do praxe aplikuje prostřednictvím projektů, které mají eliminovat všechny ztráty a zajistit co nejvyšší produktivitu. Průmyslové inženýrství lze také chápat jako hledání způsobu, jak jednodušeji, kvalitněji, rychleji a flexibilněji provádět a řídit podnikové procesy.
V organizacích se používají různé názvy pro pracovníky, kteří se věnují průmyslovému inženýrství – průmyslový inženýr, procesní inženýr, manažer změn, lean manažer, lean specialista apod. Tento název se velmi liší od pracovní agendy pracovníka. Ve velké míře však zahrnuje hlavně činnosti jako zlepšování procesů, tvorbu časových norem, tvorbu standardů, průmyslovou moderaci, implementaci metod průmyslového inženýrství a principů lean, zlepšování kvality, eliminaci plýtvání a další. Průmyslový inženýr se musí naučit dívat na procesy v organizaci s jistým nadhledem a nezainteresováním a musí neustále brát na zřetel komplexnost řešení problému.
Pro ukázku uvádím jeden z možných popisů pracovního místa průmyslového inženýra.
Každý průmyslový inženýr sehrává určité role při výkonu své pracovní pozice. Role představují určitou oblast a náplň práce, kterou průmyslový inženýr vykonává. Jednotlivé role musí být mezi sebou vyvážené a synergické.
Tyto role jsou pro průmyslového inženýra velmi důležité, neboť z nich následně vycházejí principy, kterými se řídí. Mimo jiné vymezují jeho oblast působení. Tyto role se mění v závislosti na organizaci a na očekávání managementu.
Jak správně organizovat průmyslové inženýrství v podniku?
Organizace průmyslového inženýrství se v jednotlivých organizacích v zásadě mění. Není jednoznačně definována správná organizace práce tohoto útvaru. Je však jedna podmínka, která podle mého názoru musí být splněna – tento útvar musí být samostatný, autonomní a neměl by být organizačně pod výrobou, ani pod dalším útvarem. Podle mě musí být přímo pod ředitelem společnosti. Důvody jsou následující:
- Metody průmyslového inženýrství musí být využívány v celém podniku, ne jen ve výrobě.
- Nezávislý a nezaujatý pohled na procesy v organizaci.
- Tvorba produkčního systému jako kontinuálního nástroje pro realizaci podnikatelské strategie organizace.
Pokud se organizace začne zabývat budováním tohoto útvaru, tak si musí na úvod jednoznačně posoudit tyto oblasti:
- Rozsah optimalizace – výroba versus administrativa versus servis versus vývoj.
- Napojení průmyslového inženýrství na strategii organizace.
- Úroveň a význam budování produkčního systému.
- Kompetence průmyslového inženýra a jeho zařazení do organizační struktury.
- Systém zlepšování a jeho strategie. Existuje už dnes nějaký, nebo se bude vytvářet nový?
- Zohlednit úroveň podnikové kultury a úroveň odolnosti vůči změnám.
- Očekávání od průmyslových inženýrů.
Jaké jsou nové trendy a směřování?
Nové trendy v oblasti průmyslového inženýrství by se daly primárně rozdělit do čtyř základních oblastí:
- Předvýrobní etapy a vývoj – vzhledem k povaze průmyslových inženýrů se firmy snaží je stále více zapojovat do předvýrobních a vývojových etap. Tím, že mají cenné znalosti z pohledu projektování produkčních systémů, tak se je snaží koncipovat a tvořit ještě předtím než vznikne hotový produkt. Průmyslový inženýr je výborným oponentem navrhovaného řešení a moderátorem, který dokáže správně řešit potenciální problémy.
- Administrativa, služby a servis – dnes vznikají nové koncepty organizací a průmyslové inženýrství se dostává i do oborů jako je bankovnictví nebo nemocnice. Už jsme si zvykli, že první kroky v oblasti zlepšování administrativních procesů máme za sebou a objevujeme nové výzvy – měření práce v administrativě, standardizace práce apod.
- Datový management – množství, kvalita, úroveň a forma dostupnosti dat z různých procesů je dnes velká. Z toho důvodu je třeba začít intenzivněji s těmito daty pracovat, umět je posoudit, udělat si analýzu, nastavit správnou strukturu sběru údajů a hlavně se naučit vyvozovat závěry.
- Digitalizace procesů a jejich transformace – Průmysl 4.0 přinesl trochu jiný pohled na procesy a data. Klíčovou kompetenci je integrace, aby nové oblasti mezi sebou byly schopny fungovat a pracovat spolu.
- Tvorba pracoviště a nové požadavky na něj – nové požadavky na pracoviště a návrh pracovního prostředí způsobuje věk odchodu do důchodu. Dnešní pracoviště musí být koncipována tak, aby v nich mohli pracovat pracovníci, kteří mají 60 let. Dnes je to však nemožné – pracovní tempo, standardizace pracoviště apod., avšak s prodlužujícím věkem odchodu do důchodu je třeba se zabývat využíváním i těchto zdrojů.
- Zmenšující se produkční systém a větší specializace průmyslových inženýrů – nastává velký rozdíl v pohledu na produkční systém 90. let a v dnešní době. Zařízení se stávají více multifunkční a náročnost pochopení procesu je mnohem náročnější. Někdy nejste schopni ani proces sledovat, protože se odehrává v části stroje, která je zakrytá. Větší náročnost produkčních systémů bude nutit průmyslové inženýry se více specializovat. Myslím si, že už nebude možné, aby průmyslový inženýr měl takový rozsah znalostí jako je tomu nyní, bude-li chtít jít opravdu do hloubky procesu.
Průmyslové inženýrství jen reaguje na aktuální vývoj podnikatelských systémů a nových požadavků.
Průmyslový inženýr jako nositel změn v předvýrobních etapách
Průmyslový inženýr se do procesu vývoje může zapojit v různé fázi vývoje produktu. Velký význam bude mít jeho role ve fázi mezi ukončením vývoje, návrhem realizačního procesu a návrhem realizace produktu. Pro tuto oblast lze například využít metodu 3P (Production Preparation Process), která zajišťuje přípravu na realizaci produktu. 3P se zaměřuje na hledání plýtvání již ve fázi vývoje a definování procesu realizace produktu. Tento přístup hledá a prověřuje možnosti jak dosáhnout potřeb zákazníka při nižší časové náročnosti, materiálových požadavcích a celkových nižších kapitálových nákladů.
Hlavní cíle přístupu 3P jsou:
- Využití simulace a multiprofesních týmů nám zajistí implementaci principů štíhlého myšlení do procesu realizace produktu a tím dosáhneme konkurenční výhody.
- Integrovat produkt a realizační proces.
- Soustředit svou pozornost na předvýrobní fázi a neeliminovat plýtvání a problémy až v průběhu reálné produkce.
- Najít si čas na proaktivní přístup v řešení potenciálních problémů.
Průmyslový inženýr jako nositel změn v servisních a nevýrobních organizacích
Průmysloví inženýři se stále více než dříve prosazují v nevýrobních organizacích. V zahraničí se velké úsilí věnuje konceptu štíhlé nemocnice, které směřuje k eliminaci ztrát a zlepšování procesů ve zdravotnických organizacích.
V celém tomto procesu hned na úvod začnete řešit problém definice zákazníka. Je zákazníkem pacient nebo farmaceutické společnosti, výrobci zdravotnické techniky, pojišťovny apod. Každý se shodneme, že to bude pacient. Je však paradox, že pacient jako zákazník toho ovlivní nejméně. Paradoxně znějí i jiné závěry, se kterými se můžete setkat:
- Čím více vyšetření, tím lépe.
- Doktor je příliš drahý na to, aby čekal.
- Máme málo doktorů a tak musíme čekat.
- Doktor musí pacienta vidět, aby určil správnou diagnózu.
- Pacientův čas je „bezcenný“.
- Není efektivní vyléčení, ale léčení.
Koncept štíhlé nemocnice v zásadě vychází z konceptu štíhlého podniku.
Samozřejmě jsou velké rozdíly v realizačních procesech mezi podniky. Ve zdravotnickém zařízení se musíte v oblasti toků hlavně soustředit na:
- Tok pacientů.
- Tok zaměstnanců.
- Tok léků a medikamentů.
- Tok dodávek.
- Tok informací.
- Tok zařízení a vybavení.
- Tok procesů.
Na tyto toky se snažíte zaměřit své zlepšovatelské aktivity a zlepšováním procesů eliminujete zbytečné náklady.
Závěr
Průmyslové inženýrství je oblast, která neustále dokazuje, že je v různých procesech neustále co zlepšovat. S vývojem podnikatelského prostředí se neustále mění požadavky na průmyslové inženýry, kteří musí být flexibilně schopni reagovat na tyto změny. Pokud průmysloví inženýři v minulosti měli svůj význam hlavně ve výrobních podnicích, dnes se jejich aktivita směřuje do služeb, servisu a vývoje s ohledem na digitální transformaci a datový management.
