Výsledkem našeho snažení při řešení problému je realizovat pozitivní změnu. Tento proces není vždy tak jednoduchý, jak se nám na první pohled může zdát. Při řešení projektů jsem si sepsal své desatero nezvratné změny. Samozřejmě to není nic nového, avšak neškodí si některé principy připomenout. Zkuste se jimi řídit a dejte mi vaši zpětnou vazbu.
1. Proč vůbec změnu děláme?
Původní příčinu realizace změny je důležité poznat hned na začátku. Povrchní chápání změny je často důsledkem jejího neúspěchu. Sám jsem byl svědkem mnohých událostí, kde se celý tým s chutí pustil do realizace změny a sám ani neznal její podstatu. Každý z vás zná metodu „5 x Proč“, Myšlenkové mapy apod. Aplikujte je tak, abyste opravdu znali podstatu změny!
2. Neodklánějte se od původního záměru
Častou chybou bývá, že se tým při řešení odkloní od původního záměru. Příčiny mohou být různé, avšak vždy si připomínejte cíle změny a její požadované výstupy. I když i cesta může být cílem, při změnách si dovolím tvrdit, že to neplatí.
3. Není problém změnu udělat, avšak důležitější je změnu udržet
Ano, mnozí z nás s tím mají svou zkušenost. Realizujete projekt zaměřený na zvýšenou produktivitu a během projektu se vám daří požadované cíle plnit. Avšak po skončení projektu se pomalu produktivita začíná vracet zpět na původní hodnoty. Logický důsledek „trvanlivosti“ našich změn. Změna končí nastavením standardu, který zamezí cestě zpět. Standard by měl obsahovat monitoring změny jako i eskalaci nežádoucího stavu.
4. Změna = hrozba
Můj kolega říká, že změna se rovná výzvě. Náš pohled na změnu bývá však trochu odlišný. Zkusme se možná pojmu „změna“ úplně vyhnout. Když si však dobře zodpovíme na úvodní otázku: „Proč změnu děláme?“, neměli bychom mít problém s tímto bodem.
5. Změna končí zlepšením systému
Dělat změnu pro změnu je plýtváním. Každý průmyslový inženýr se snaží plýtvání eliminovat, a tak se tím řiďme. Zodpovědnost za realizaci změny končí až tehdy, když ji uvedeme do života a zlepšíme systém. Změna má své cíle a naše aktivita končí jejich splněním.
6. Najděte si čas na změnu
Dělat změnu a přitom mít dalších sto priorit není dobré pro efekt naší změny. Hlavně ve výrobě čas plyne velmi rychle. Když si však fixně nenajdeme čas a to nejen pro realizaci, ale i pro komunikaci v týmu, moc se nám toho nepodaří.
7. Motivujme ke změně příklady
Rád využívám reálné příklady a různé návštěvy ve firmách, kde si budou moct lidé přímo sáhnout na skutečnost a ne na teoretické příklady, protože lepší způsob, jak můžeme přesvědčit lidi o smyslu změny, neexistuje.
8. Změna = získat si návyk
Pro mě je tento bod velmi úzce propojený s bodem číslo tři. Toto propojení vytváří slovo standardizace a znamená to, že musíme lidem neustále připomínat, že získáním návyku standardizujeme změnu a uvádíme ji k reálnému životu.
9. Vizualizuj výsledek a trend
To, co sledujeme a vizualizujeme, jsme schopní i řídit. Týká se to také změny. Mám s tím velmi dobrou zkušenost. Dobrý trend je vždy pozitivní motivace ke změně. Na druhé straně pokud vizualizujeme změnu a ta neprobíhá podle našich představ, navádí nás to na správné kroky.
10. Soustřeďte se na správné lidi
Změna se dá realizovat jen s těmi správnými lidmi. Ne vždy si však můžete lidi do týmu vybrat. Pokud tomu tak není a Vám se nepodaří člena týmu přesvědčit o smysluplnosti změny, tohoto člena radši vyměňte. Nezapomeňte, že zdravé jablka ty shnilé nevyléčí… shnijí všechna jablka!
Jednotlivá pravidla jsou mezi sebou úzce propojena. Nedá se říct, že je jedno důležitější než jiné. Když nezapomenete na jednotlivé body a budete je mít neustále na mysli, může vám to v mnohém pomoct.
