Kdo dnes může zvítězit?

Dnešní doba není vnímána příliš pozitivně. Organizace se setkávají s rapidním poklesem poptávky a pokud ho mají, tak je strašně nevyvážený. V takovém období se plánuje a řídí organizace velmi těžko. Přesto mě stále překvapují firmy, které jako by si ani neuvědomovaly, v jaké jsou situaci. Jsou to takoví „velcí dinosauři dnešní doby“ – příliš málo flexibilní na to, aby mohli přežít. Aby tak velký moloch zvládl provést změnu, tak k tomu potřebuje týdny a někdy i celé měsíce.

Osobně preferuji práci v menších organizacích, které mají výrazně lepší realizační schopnosti. Dnes se dohodnete na změně a ta se okamžitě zavede. Nemáte ve struktuře brzdící články, které se musí vyjadřovat ke všemu, jen aby dokázaly svou nepostradatelnost.

Kdo však může dnes přežít? Myslím si, že to budou hlavně firmy, které mají vlastní vývoj a hlavně svůj vlastní produkt. Firmy, které jsou v potravinovém řetězci zcela na konci a dělají sub-sub-sub dodávku pro někoho, tak nemají velkou šanci uspět. Přežijí jen tím, že budou prodávat své kapacity a budou konkurovat svou cenou. Určitě to mnohým může takto vyhovovat. Organizace se má koncentrovat na budoucnost a budoucí obchod, který firmě zaručí právo na život.

Jak však vytvořit lepší budoucnost? Klíčem je odlišit se v něčem, co zákazníci skutečně ocení. V našem případě je tím hlavně náš produkt. Přitom si mnohé firmy neuvědomují, že každý produkt má více typů zákazníků, z nichž každý má jiné požadavky na jeho funkce. Vezměme si například obyčejný produkt – obráběcí centrum. Kdo je jeho zákazníkem a jaké požaduje funkce produktu? Zákazníkem je obsluha stroje, pracovník údržby, prodejce, technolog, pracovník kvality, ekonom apod. Každý z nich má jiné požadavky na tento produkt – obsluha požaduje, aby byl ovládací panel ergonomický, obsluha stroje byla jednoduchá, měl k dispozici jednoduché piktogramy obsluhy stroje a mnoho dalších. Pracovník údržby by potřeboval jednoduché vizuální ,mazací a kontrolní plány, které se nebudou extra zpracovávat v rámci projektů TPM. Technolog požaduje, aby bylo upínání výrobku rychlé a změna přípravku také, abychom nemuseli realizovat projekty SMED. Ano, takto bychom mohli pokračovat dál. Chci tím vším říct, abychom se snažili dívat na náš produkt jinýma očima a trochu jinou optikou. Jen takto můžeme nacházet odlišnosti. Zároveň je třeba vnímat produkt v kontextu celého životního cyklu, a to od nákupu, přes instalaci, používání až po likvidaci. V každé části životního cyklu výrobku nebo služby můžeme čerpat hodnotu. Tímto nechci tvrdit, že celý proces je jednoduchý a nenáročný na čas – naopak, vyžaduje pečlivé plánování a nasazení.

Když jsem letos připravoval prezentaci na jednu konferenci, zaměřil jsem se na myšlenku, že každý produkt má šest klíčových dimenzí, které je třeba uspokojit:

  • Konečného spotřebitele
  • Podnik (zaměstnance, vlastníky, dodavatele)
  • Společnost (stát, region a komunita)
  • Materiální (vlastním produktem a jeho užitnými vlastnostmi)
  • Služba (zaškolením, servisem, informační aktivity, zlepšováním)
  • Image (značka a design)

 

Zkuste se na svůj produkt podívat optikou těchto šesti dimenzí. Mohlo by vás to inspirovat k objevování nových příležitostí. Držím vám palce!