Jsem průmyslový inženýr a tato práce je úžasná. Hlavní náplní je projektovat, tvořit, implementovat a následně optimalizovat procesy. Tento obor je oproti ostatním oborům stále relativně mladý. S velkým zájmem sleduji vývoj u nás a v zahraničí. Musím však konstatovat, že jsme bohužel opět příliš pomalí a nejsme schopni reflektovat trendy, které jsou v zahraničí. Máme zde však i světlé výjimky, a to nemyslím jen příklad Univerzity Tomáše Bati.
Stále si myslím, že průmyslové inženýrství a podotýkám, že nejen to, by se mělo vyučovat blokovou formou a formou, jak se vzdělávají lékaři. Jen tento model může dostatečně připravit průmyslového inženýra pro praxi. Přednášky a cvičení nenahradí praktickou zkušenost, kterou získám v reálném prostředí podnikových procesů.
V první řadě průmyslové inženýrství v zahraničí stojí na vlastních nohou a není zastřešená pod nějakou technickou nebo humanitní fakultou. Průmyslové inženýrství je multidisciplinární obor. Osobně se však více přikláním ke směrování k technickým oborům. K tomuto názoru jsem se přiklonil při studování jednotlivých metod průmyslového inženýrství.
Průmyslové inženýrství má velkou výhodu hlavně v tom, že v sobě obsahuje velké množství metod a nástrojů, které lze aplikovat v různých odvětvích průmyslu a služeb. V každé fázi řešení systému (návrh – zavádění – zlepšování) se soustředíme na nalezení optimálního výsledku. Rád bych viděl v budoucnosti instituci, která bude zastřešovat průmyslové inženýrství jako celek a v rámci fakult a kateder bude rozvíjet průmyslové inženýrství ve službách, ve zdravotnictví, státní správě, ve stavebním průmyslu apod. Zároveň je třeba integrovat nové oblasti a potřeby v oblasti digitalizace, zpracování dat, jejich interpretace apod. Pokud by se to splnilo, tak musí existovat také potřeba trhu. Když se však podívám na naše zdravotnictví a státní správu, tak tam je snaha naprosto opačná. Zlepšování procesů je zde zakázáno a právě proto vykazujeme tak nízkou produktivitu na obyvatele. Nejsme ani na úrovni 60% oproti evropské unii. Nejvíce se věnují produktivitě a zlepšování naše průmyslové podniky, kde je dennodenní konfrontace s konkurencí a se zákaznickým principem. Tlak na snižování nákladů je enormní. Někdy až kontraproduktivní.
V průmyslu se pohybuje stále méně lidí. Tento trend je dobře viditelný, pokud porovnáme historický počet pracovníků v zemědělství s dnešním stavem. Stupeň automatizace se stále zvyšuje a s rostoucím počtem automatizovaných procesů se stále více lidí obrací k pracovním příležitostem v oblasti služeb, které jsou podle mě průmyslovým inženýrstvím stále nedotčené. Kam tedy směřuje průmyslové inženýrství? Jednoznačně do služeb.
