Výrobní pracoviště = základ výrobního systému

Výroba je jako živý organismus, který potřebuje mít jasně definované parametry svého řízení. Základem výroby je pracoviště. Při návštěvě společností a sledování způsobu a formy monitorování jednotlivých pracovišť jsem dospěl ke dvěma extrémním případům.

V tom prvním případě se shromažďují různé výrobní informace – ukazatele výkonu, kvality, plnění plánu, odhlašování práce, přestávky na pracovišti, hodinové sledování výkonu a podobně. Shromážděných informací je až příliš mnoho a především chybí systém práce s těmito údaji. V tom druhém případě se nezískávají téměř žádné informace. Samozřejmě je to extrém, avšak pravdivý. Zkuste se podívat do svých dílen a zjistěte, kolik informací shromažďujete a s kolika z nich skutečně pracujete. Nemyslím tím jen střední management, ale hlavně výrobní management.

S příchodem nových přístupů v rámci digitální transformace, automatizace a podobně, vnímám, že se zapomnělo na principy, které nám pomáhaly efektivně monitorovat a řídit výrobní pracoviště. Stále více se spoléháme na tyto systémy, což může být výhodou za předpokladu, že máme dobře zvládnuté výrobní procesy, kvalitu, systém práce s údaji, stabilitu procesu, technologii a podobně. Pokud však nemáme, tak zvyšujeme nestabilitu procesů; riziko, že budeme řešit náhodné problémy a ne ty chronické; nízkou produktivitu a efektivitu, což nás nakonec bude stát vyšší náklady.

Co pro mě znamená monitoring výrobních pracovišť? Vizuální systém pracoviště, který zajistí především:

  • Sběr správných parametrů (ukazatelů) ve výrobě. Parametry budou rozlišovány z hlediska aktivních parametrů (mění se v krátkém čase – produktivita, hodinový výkon atd.) a pasivních parametrů (mění se jednou za delší období – týden, měsíc, kvartál, rok. Mezi tyto parametry patří například top prostoje, organizační struktura týmu, kvalifikační matice týmu atd.)
  • Jednoduchou zpětnou vazbu výsledků. To znamená, že na konci směny bude každý člen týmu znát výsledky práce, plnění plánu, největší problémy z hlediska kvality, logistiky, prostojů atd.
  • Srozumitelný a jednoduchý sběr parametrů. Myslím si, že sběr parametrů by měl být vizualizován na tabuli pracoviště tak, aby ho mohli sdílet všichni členové pracoviště.
  • Rychlou rozpoznatelnost stavu výrobního pracoviště. Velmi jednoduchý systém, který především zajistí rychlou rozpoznatelnost, zda pracoviště pracuje podle plánu nebo má problémy.
  • Sdílení klíčových informací z hlediska technologických, montážních a pracovních postupů, standardů kvality, standardů údržby atd.
  • Vzájemné vzdělávání členů týmu. Vizualizovaná nebo sdílená informace musí obsahovat prvek, který bude ostatní členy týmu vzdělávat. Vhodnou formou jsou například jednobodové lekce, například na odstranění příčin vzniku nekvality.
  • Srozumitelnost pro tým, jeho dodavatele a zákazníka. Každému parametru musí každý rozumět. Vždy mě zklame, když firma sleduje ukazatel CEZ (OEE) a zeptáte se někoho, jak se to číslo „78 %“ počítá. A ne vždy to pracovníci vědí.
  • Zjednodušení systému přebírání směn. Přebírání směn bude efektivní, pokud shromáždění základních výsledků za předchozí směnu bude viditelné pro každého člena týmu.
  • Podporu vyšší autonomie pracoviště. Tým, který má dobře propracovaný systém monitoringu pracoviště, je schopen se efektivněji a zodpovědněji rozhodovat a nemusí čekat na rozhodnutí nadřízeného.
  • Zájem členů týmu o sběr parametrů. Sběr a sledování parametrů by měl dělat sám tým. Jen tak zajistíme jejich srozumitelnost.
  • Zlepšování procesů na pracovišti. Vizuální systém a monitoring výrobních pracovišť má upozorňovat členy týmu na oblasti zlepšování a hodnotit jejich potenciál.

Pracoviště a jeho charakteristika

Pracoviště je nejmenší organizační jednotkou ve výrobě, kde se produkuje (vyrábí) produkt podle požadavku našeho zákazníka. Na pracovišti se vytváří hodnota.

Při vytváření aktivního monitoringu výrobních pracovišť nesmíme zapomenout na základní prvky výrobního pracoviště, které jsou uvedeny na obrázku nad textem. Každý z těchto prvků je důležitý a nesmíme na něj zapomenout.

Vizuální manažment - důležitý předpoklad číslo jedna

Vizuální manažment má podobný účel jako tachometr v autě – ukazuje rychlost, ujeté kilometry, průměrnou spotřebu, zbývající palivo v nádrži a podobně. Chceme-li řídit naše týmy a lidi podle cílů, musíme jim s pomocí vizuálního manažmentu poskytnout podobný „tachometr“.

Vizuální manažment umožňuje všem členům týmu lépe a objektivněji vnímat realitu a lépe sdílet společné problémy a hodnoty. Ano, vidět nějakou informaci nestačí. Je potřeba, aby byla vnímána a hlavně pochopena kýmkoli v podniku, a to bez ohledu na specializaci nebo kulturní a sociální původ. Jeden z hlavních principů vizuálního manažmentu je zpřístupnit informace co největšímu počtu pracovníků.

Tradiční pracoviště

Slovní příkazy
Úlohy zadává hlavně mistr
Informace "utajované"
Individuální práce
Roztříštěné znalosti
Jednosměrné informace mistr-pracovník
Informace jen "shora"
Náhodné informace

Vizuální pracoviště

Vizuální pokyny
Převaha "autonomie" u úloh
Informace se sdílejí ve prospěch celku
Týmová práce
Synergie znalostí všech pracovníků
Obojsměrný tok informací
Informace tvoří i zaměstnanci
Systematické a kontinuální informace

Standardy ve výrobě - důležitý předpoklad číslo dva

Klasická technická dokumentace je nepřístupná kvůli svému složitému „vědeckému“ jazyku, a proto je nahrazována jednoduchou a výstižnou vizuální dokumentací. Tato dokumentace obsahuje srozumitelně a stručně vyjádřené podnikové standardy (normy, postupy, pravidla výroby a podobně).

Může se zdát, že standardizace omezuje autonomii týmu, ale při hlubším zamyšlení každý uvidí, že jsou naopak jejich oporou a základem pro kontinuální zlepšování postupů a procesů.

Toto již není práce pro manažery ani pro specializovaná oddělení ve firmě, ale přímo pro pracovníky. Pracovníci se každý den setkávají s určitými problémy, žijí v tomto prostředí a mají dostatek znalostí a zkušeností pro vytvoření vizuální dokumentace, předpisů a instrukcí. Pokud je standardizace úkolem nějakého nadřazeného útvaru, pak pracovníci ztrácejí iniciativu. Lepší je, když se všichni snaží využít synergický efekt a sdílet společné znalosti, aby dosáhli ještě většího efektu.

Pravidla vizuální dokumentace:

  • Přístupnost na místě aktivity.
  • Systematičnost.
  • Transformace do vizuální databáze.

 

Ve štíhlém podniku nejsou znalosti pouze pro jednotlivce, mistrovské oddělení nebo útvary, ale jsou zaměřeny na všechny pracovníky, kteří se pohybují v daném znalostním poli. Každý z nich se může poté poučit, nebo naopak přispět svými názory.

Vytvoření vizuální dokumentace je jednoduché ve srovnání s tím, jak složité je přesvědčit pracovníky, aby se na vizuálním managmentu podíleli. Důležité je ihned od začátku vysvětlovat a zapojit do tohoto procesu téměř celý podnik. Nečitelnou „vědeckou“ technickou dokumentaci je třeba přeložit do jednodušší formy a používat při tom mnoho obrázků, schémat a srozumitelných slov. Pomůže to v pružnosti pracovníků při potřebě rychle se přizpůsobit požadavkům trhu (rotace práce, multifunkčnost a podobně).

V podnicích dosud přežily dva špatné předsudky:

  • Technická dokumentace je jen pro kanceláře a ne pro dílny.
  • Kvalita standardů se pozná podle jejich životnosti.

 

Ve vizuálním podniku se standardy neustále vyvíjejí. Nejsou pevně dané. Díky neustálé vizualizaci dokumentů se standardy stále upravují a zlepšují. Způsob vytváření standardů je jednoduchý. Standard je neustále vizualizován, porovnáván s reálnými možnostmi a v případě potřeby je upraven do nového standardu.

 

Ukazatelé - správný předpoklad číslo tři

Nastavení ukazatelů pracoviště se může na první pohled zdát velmi jednoduché. Není to však tak. Základní otázka zní – Jakým ukazatelem měřit efektivitu pracoviště? Většinou se snažím upřednostňovat ukazatel CEZ (OEE), kterým měříme základní parametry výroby:

  • Dostupnost.
  • Rychlost.
  • Kvalita.

 

Ať už zvolíme jakékoliv ukazatele, měli bychom být schopni měřit na úrovni hodinového sledování výkonu. Ukazatele, které zvolíme, by měly:

  • Být maximálně tři.
  • Být propojeny s komplexními ukazateli výroby.
  • Být přímo závislé na systému odměňování.
  • Být sledovatelné přímo v procesu.

Vizuální monitoring výrobního pracoviště

Záměrně jsem vybral tyto tři předpoklady. Na první pohled možná nemají nic společného s monitorováním výrobního pracoviště, ale podle mého názoru je to omyl. Vizualizace je důležitý předpoklad pro správné fungování monitorování. Standardami řešíme takzvané pasivní formy a snažíme se pomocí nich zamezit abnormalitám na pracovišti, případně jimi napomáhat s jejich řešením.

Podobný systém poskytuje tyto výhody:

  • Vždy poskytuje aktuální informace.
  • Vyžaduje od pracovníků aktivní přístup a činí je zodpovědnými za své výsledky.
  • Vytváří představy o cílech a výsledcích, které sdílí každý a každý jim rozumí.
  • Zobrazuje trendy.
  • Umožňuje efektivní rozhodování

 

Když jsme v minulosti připravovali podobný systém, nazývali jsme ho systémem PQIT. Tento systém vyjadřoval dva základní parametry sledování výroby a dvě charakteristiky pracoviště. Byly to:

  • P – Productivity (Produktivita).
  • Q – Quality (Kvalita).
  • Improvement (Zlepšování).
  • T – Team (Tým).

Každý z ukazatelů zohledňoval různá časová období – od hodiny až po polovinu roku, jak je patrné na obrázku pod textem. Tento časový pohled na ukazatel je důležitý. Na konci každého ukazatele byly vyhodnoceny nejzávažnější prostoje/nedostatky, které zabránily splnit ukazatel. Právě ty by měly být využity jako podklad pro zaměření týmu při zlepšování procesů. Při vyhodnocení se nejčastěji využívá pravidlo 80/20.

Při tvorbě tohoto systému jsme měli jedno zásadní pravidlo – všechny údaje se zapisovaly fixou přímo do tabule. Využívali jsme tři barvy:

  • Zelená – plní se cíle.
  • Oranžová – označení cíle.
  • Červená – cíle se nesplňují, pracoviště má problémy.

V sekci I – Zlepšování, jsme vizualizovali tyto dokumenty:

  • Aktuálně řešené problémy v týmu.
  • Výsledky zlepšování.
  • Prostojový list.

 

V sekci T – Tým, jsme vizualizovali tyto dokumenty a standardy:

  • Organizační struktura týmu.
  • Layout týmu.
  • Zápis ze setkání týmu.
  • Kvalifikační matice.
  • Volný dokument.

Klíčový faktor úspěchu

Správně nastavit vizuální monitoring výrobního pracoviště se na první pohled nezdá příliš složité. Souhlasím, pokud se zaměříte na tyto klíčové faktory správného a efektivního fungování:

  • Monitoring výrobních pracovišť = vizuální sledování, vyhodnocování výsledků a rychlá identifikace abnormálního stavu.
  • Pojem vizuální je velmi důležitý. Člověk přijímá až 70% informací vizuálně.
  • Soustřeďte se na rychlou reakci – všechny standardy a informace jsou viditelné, abnormální podmínky jsou rychle odhaleny a jsou vykonána nápravná opatření.
  • Podporujte prevence – zabrání vzniku abnormalit jako kontinuální odstraňování následků.
  • Podporujte autonomii pracovníka – jsou-li standardy vizualizované a jasné, reakce pracovníka bývá rychlá a tvůrčí. Když lidé vidí, jak systém plní svou funkci, dodržování standardů se zvyšuje.
  • V maximální míře využívejte vizuální tabule.
  • Soustřeďte se na sběr a formu údajů – nejlepší sběr se realizuje přímo na tabuli, aby byl přístupný a viditelný.
  • Propojte kontinuální zlepšování a systém odměňování na monitoring pracovišť – vizuální systém pomáhá vyhledávat příležitosti ke zlepšování.